Little Things - 4 - He loves me!

20. února 2013 v 18:27 | Maybes.
Čaaaau:*, jak se máte? Já docela fajn. Tákže... tuhle část jsem psala už v sobotu a snažila jsem se nabírat inspiraci snad všude, kde to šlo. Takhle kapitola je zvlášť věnovaná pro Džejničku (kdybyste nevěděli, ztvárňuje ji právě Jess). Takže to je pro tebe:*!
Doufám, že se vám to bude líbit, stejně jako minulá kapitola, u které mě znovu potěšily komentáře.Je fakt nuda to říkat, protože to říkám pořád, ale jsem ráda, že se vám to líbí:*
Užijte si ji a omlouvám se za takovej sloh:(:D! Mám vás ráda:'))!



[Jess]

Ráno, když jsem se probrala, nikdo v pokoji nebyl. Všude bylo poklizeno, všechny měly ustláno, jen pár kousků oblečení se jen tak povalovalo po zemi. Posadila jsem se na postel a koukla se na hodinky.

'Panebože.' vydechla jsem. Už hodinu bych měla hrát na housle. Popadla jsem do ruky mobil a snažila se ho zapnout. Žádný hovor, žádný vzkaz, jen sms od učitelky, ať se dostavím na hodinu. Nejdřív jsem si myslela, že bych šla, ale nakonec jsem se na to vykašlala. Řeknu, že jsem měla teplotu. Vstala jsem z postele a namířila si to rovnou do koupelny. Osprchovala jsem se, vyčistila si zuby a nandala na sebe trochu make-upu a řasenky. Dneska jsem neměla moc náladu na velké malování, a tak jsem to tak nechala. Vlasy jsem si nechala volně splývat, i když jsem je měla kudrnaté víc než jindy. Otevřela jsem skříň s oblečením a začala tahat trička a kalhoty. Dneska mi chyběl smysl pro barvy. Vůbec jsem nevěděla, co kombinovat. Popadla jsem černé kalhoty Levis', bílé tričko Chicnova s nápisem DEVIDED a bílé boty Nike, které vypadaly, že už toho hodně zažily, ale dneska mi to bylo jedno. Pak jsem si ještě vzala černou kabelku, do které jsem naházela pár důležitých věcí včetně mobilu a vyšla ze dveří. Došla jsem k výtahu, který byl obsazený. Všude bylo moc lidí a já nechtěla, aby mě někdo viděl. Seběhla jsem proto schody a rychle se vytratila ven. Co vlastně budu dělat? Prohrábla jsem si vlasy a vyšla směrem k malému parku. Už z dálky jsem slyšela řev malých dětí a ustaraný hlas všech matek, které se bojí o své ratolesti. Vkročila jsem do parku a sedla si na lavičku. Měla jsem rozhled nad celým parkem. Zavzpomínala jsem, jak i já jsem běhala po parku, prolézala různé skrýše a schovávala se do dřevěných domečků před mamkou, která mě vždy usilovně hledala. Nikdy se mi nechtělo domů. Jak jsem tak přemýšlela a koukala se na roztomile pobíhající dětičky, nevšimla jsem si, že už na lavičce nejsem sama.

'Tak přeci jsem tě našel.' ozval se hlas vedle mě. Otočila jsem hlavou a vyděšeně koukala na kluka, který měl rty pár centimetrů od mých. Trochu jsem se odtáhla. Byl to ten kluk ze včerejška. Niall Horan.

'Ahoj.' kývla jsem na něj a on se zazubil. 'Co tu děláš tak brzy?' zeptala jsem se ho. Když jste se rozhlédli, byli tu převážně maminky s dětmi a ne mladí kluci. Ani zamilované páry se tu dneska neprocházeli.

'Musel jsem si pročistit hlavu. Šel jsem kolem tohohle hřiště a uviděl tě.' odmlčel se a dotkl se mě. Ucukla jsem. 'Promiň.' omluvil se, jako kdyby to neudělal schválně. Usmála jsem se na něj a sklopila oči. Bylo mi trochu trapně. Byla jsem nervózní, Nialla znám jen den, ale bylo mi s ním dobře. I přesto, že One Direction není zrovna můj šálek kávy, jsem si s ním docela rozuměla.

'Nedáme si někde kafe?' vyhrkla jsem. 'Dostala jsem na něj hroznou chuť.' Ušklíbl se a přikývl. Šli jsme bok po boku, Niall pískal melodii jedné písničky a pokaždé, když mu rty vyschly, olízl si je. Vypadalo to vážně sexy a já umírala touhou ho políbit. Ne, to nemůžeš Jess. Ale ano, ne, to nejde. Nedělej to. Udělej to. Koukla jsem se na něj a on na mě. Stáli jsme před malým stánkem, ve kterém se dělalo kafe. Otočil se na mě a pevně se mi zadíval do očí. Pak jeho oči sklouzly na mé rty. Jess, uklidni se. Přiblížila jsem se k němu a on ke mně. Moje oči byly jako laser. Zkoumala jsem jeho dokonalé rty. Vypadaly tak hebce a sladce. Jen je ochutnat. Byli jsme do sebe jen pár milimetrů, když se za námi ozvalo:

'Takový sladký pár! Dáte si naší novou specialitu? Čokoládové pokušení?' rychle jsem se odtáhla od Nialla a kousla se do rtu. Cítila jsem kapičku krve, která mi ze rtu vystříkla. Koukla jsem se na toho muže, usmála jsem a zavrtěla hlavou.

'Nejsme pár.' řekla jsem. Viděla jsem, jak se Niall zarazil. Možná jsem to neměla říkat., A ne, děkuji. Já si nedám. Ale prosila bych jedno malé presso s mlékem.' objednala jsem si. 'Bez cukru, prosím.' dodala jsem ještě a postavila se trochu dál od Nialla, který zuřil a protivně se koukal na obsluhujícího muže.

'Silnou kávu bez cukru a bez mléka.' řekl ledově Niall. On je tak sexy, když se zlobí. Aww. Ne, Jess, viděla jsi. Nejste si souzeni. Ale měli jsme k sobě tak blízko. Bože, já ho miluju. Olízla jsem si ret, z kterého mi ještě stále vytékaly kapičky krve. Chvíli jsem tam ještě stále a otírala si ret prsty, ale po chvíli jsem už dostala své kafe i já, a tak jsme vyrazili na nedalekou lavičku. Okolo nikdo nebyl. Ani děti skákající přes švihadlo, ani maminky, které by křičely na své děti, ať se okamžitě vrátí a ani psi, kteří by nám čůrali pod nohy. Usedla jsem a dala si nohu přes nohu. Niall si sedl vedle mě do drsňáckého sedu, který používají motorkáři. Sledovala jsem jeho vypracovaná odhalená lýtka a přála si, abych se jich mohla dotknout. Alespoň na malou chvíli se ho dotknout.

'Jess.' vyhrkl po chvíli. Přerušil tím mé přemýšlení a taky tu hroznou trapnou chvíli ticha. Stočila jsem pohled k němu a on na mě ustaraně koukal. 'Teče ti krev ze rtu.' pokrčila jsem rameny a olízla si spodní ret, na kterém jsem ještě cítila otisk zubů.

'Nebolí tě to?' zavrtěla jsem hlavou, i když to trochu štípalo. Ani kafe tu bolest neoddalovalo.

'Počkej, máš tam kapičku krve. Setřu ti ji.' řekl a přiblížil se ke mně. Byla jsem jak přikovaná. Nic jsem nedělala. Jen jsem seděla a koukala na jeho rty. Přibližovaly se rychle. Najednou se ocitly na těch mých a já cítila, jak mi slíbává krev ze rtu. Volnou rukou jsem mu zajela do vlasů a začala spolupracovat. Jazykem jsem mu vjela do úst a sváděla boj s jeho. Bála jsem se odlepit od jeho rtů. Chutnaly tak krásně. Chutnaly jako čerstvě pražená káva, ale ještě v ní něco bylo. Nějaká droga, která mě nutila být přikovaná k jeho rtům. Odtáhl se ode mě a já na něho zděšeně pohlédla. Ne, prosím, neříkej, že je to chyba. Prosím! Nedělej to. Strašně krásně se na mě usmál a chytl mě za ruku.

'Miluju tě.' špitl mi do ucha a skousl mi ušní lalůček. Zachvěla jsem se a uchechtla se. On taky. Objal mě a pak mi pomohl vstát. Chvíli jsme se jen tak procházeli parkem, ale nakonec jsme vyšli z něho ven. Koukla jsem se na hodinky. Byla jedna hodina.

'Nialle, budu muset jít, za hodinu mi začíná práce.' usmála jsem se na něj. On ale zesmutněl.

'Nechoď, prosím.' přemlouval mě. Já jen zavrtěla hlavou, dala mu letmou pusu na rozloučenou a odcházela. Niall mě ještě chytl za ruku a přivinul k sobě. Zadíval se mi do očí. Dlouze mě políbil. Hlavu mi svíral v jeho dlaních a já se cítila bezpečněji, než kdy jindy. Jednou rukou mě pustil a vytáhl mi z kabelky mobil. Odtáhl se, nacvakal svoje číslo a odevzdal mi ho zpátky.

'Pro případ, že bys papírek vyhodila do koše.' cítila jsem se zahanbeně, protože jsem opravdu nevěděla, kam jsem ten papírek položila. Dal mi ještě jednu pusu a rozloučili jsme se. Cesta domů byla náročná. V hlavě se mi rojily myšlenky na Nialla. Když jsem šla dneska do parku, nečekala jsem, že tam někoho potkám a už vůbec ne, že se tam zamiluju až po uši. Prostě jsem byla Deep in Love. Celou cestu jsem přemýšlela nad jeho polibky, nad slovy Miluju tě… Bylo mi fajn. Najednou mi bylo tak krásně a lehko. Nikdy jsem nevěřila, že mi ještě takhle někdy bude. Jsem tak šťastná. Niallko je můj. Miluju ho. Už ho nikdy nepustím. Počkat, právě jsem ho pustila. Tak už ho nikdy neztratím. Vím to. Co je moje, to je moje. Myšlenky se mi v hlavě vířily a já po chvíli stanula před dveřmi internátu. Bylo už půl druhé, měla jsem na čase. Vběhla jsem dovnitř, vyběhla rychle schody nahoru a odemkla pokoj. Zděšeně jsem se koukla po pokoji. Opět tu nikdo nebyl, jen na mé posteli byl položen malý papírek:

Jess, nevíme, kde se touláš, tak jsme šly už do práce. Ozvy se nebo přijď hned do Nando's. Rachael

Vkročila jsem do koupelny, kde jsem prohlédla svůj obličej. Poupravila jsem si trochu make-up. Oblečení jsem moc neřešila, spíš jsem se navoněla a vyšla z pokoje. Zamkla jsem a sjela dolů. Výtah naštěstí byl prázdný, a tak jsem nemusela běhat po schodech. Chtěla jsem přijít do práce dřív (i když jsem to neplánovala), tak jsem si trochu pospíšila.

'Ahoj Rachael.' vydechla jsem, když jsem přiletěla do Nando's. Ta na mě jen kývla a zmateně na mě koukala. 'Všechno vysvětlím až potom.' řekla jsem a šla se převléknout. Vlasy jsem si svázala do drdolu a vjela k baru, kde jsem si sedla na židličku a nalila si vodu. Na stolek jsem si položila mobil a začala jsem chladit ret. Zezačátku to vypadalo docela dobře, ale teď jsem ten ret měla opuchlý a obolavělý.

'Tak co jsi teda dneska dělala?' zeptala se mě a udělala si pití taky. Usrkla trochu vody a čekala na mou odpověď.

'No, ráno jsem zaspala, a tak jsem se šla projít do parku, kde jsem potkala…' nedopověděla jsem to. Za mnou se ozvalo hlasité vyzvánění Impossible. Rychle jsem to vzala.

'Haló?' řekla jsem. Na druhé straně se ozval velmi známý hlas. Uklidňovalo mě, že jsem věděla, kdo to je.

'Miláčku? Nechceš se dneska stavit?'

Váhala jsem. Přeci jenom nemůžu nechat holky samotný. To je sobecký.

'Jestli uvažuješ nad holkama, vem je s sebou, mám tu tři kluky hladovějící po dívčím objetí.' konstatoval Niall, jako by mi četl myšlenky. Pousmála jsem se, a když jsem viděla nedočkavou Rachael, řekla jsem ano. Niall mi ještě do ucha zašeptal, že mě miluje, a i když nás dělil mobil, rozplynula jsem. Bylo to tak krásné. Vnitřní pocit tepla, úsměv na rtech, který se vyloudí sám do sebe. Nakonec ukončil hovor a já se zase vrátila do reality.

'Co se děje?' zeptala se mě. Vše jsem ji vysvětlila. Vypadala dost překvapeně. Asi nečekala to seznámení s Niallem, ale co. I ona často koukala na jednoho z těch pěti, tak pokud není zadaný, může být její. Má na to postavu i vzhled.

Když jsme se dostavily na pokoj, Andy a Terrie už seděly na postelích. Vysvětlila jsem jim plán dneška a taky jim řekla, aby si vzaly pár věcí, kdybychom tam spaly.

'Tak to teda ne.' vykřikla Terrie. 'Já nikde nespím.' dodala Rachael. 'Se mnou nepočítej.' vypískla Andy a tvářila se naštvaně.

'Holky, prosím.' přemlouvala jsem je. Nešlo tu vlastně ani tak o mě, jako spíš o Nialla. Musela jsem ho vidět. Cítit jeho vůni, objímat ho a sedět mu na klíně.

'Bude tam i Harry?' zeptala se mě Terrie, jako kdyby na tom záleželo, ale přikývla jsem. Ona jen lhostejně pokrčila rameny a nakonec souhlasila. Co když s nim něco má? Andy taky a Rachael taky, i přesto, že řekla, že se jí ani jeden z nich nelíbí. To jsme jí ale nikdo nevěřil, a tak nakonec souhlasila, že půjde.

'Doufám, že to bude stát za to. Jestli ne, tak jdu domů.' řekla Andy a ledově mě zpražila pohledem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Úsměv prosím!

Sýr! 100% (44)

Komentáře

1 Kexák Kexák | Web | 20. února 2013 v 18:37 | Reagovat

Úžasný!:)) Další díl prosíím :D

2 Džejna:* Džejna:* | 20. února 2013 v 18:49 | Reagovat

Achh<3 rozplývám se:33
Celá já:33
Děkuju ,no a jak to tak vidim tak já se můžu jít s mym psanim zakopat-.-
Uzasný<3

3 Zuzik Zuzik | 22. února 2013 v 18:46 | Reagovat

miluju tvůj styl psani!!! totálně skvělý :) chci další díl ;-)

4 Maybes. Maybes. | 23. února 2013 v 1:11 | Reagovat

Jee, děkuju moc:**
Džejno, píšeš líp, tak nedělej Zagorku:')

5 Mončičák Mončičák | 3. března 2013 v 21:55 | Reagovat

Další díl, prosím..:))

6 Sári.* Sári.* | E-mail | 21. března 2013 v 22:02 | Reagovat

Dokonalé! :-)  :D ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama