Together Forever-1. kapitola

17. září 2011 v 19:28 | Rosette
Jo, já vím, že mi to trvalo. Prostě mě ale najednou napadlo napsat další dílek k této povídce. :D Rosette


Vysílená po několika minutovém běhu jsem se opřela o zeď jedné z mnoha budov. Čelo jsem měla orosené potem, triko se na mě lepilo. Zhluboka jsem dýchala a snažila se vzpamatovat z toho, co jsem právě udělala. Utekla jsem. Odešla. Jak to on tenkrát udělal mně. Jenže já mám alespoň dobrý důvod, mé malé nenarozené děťátko.


Přes tričko se mi rýsovalo zvětšené bříško. S úsměvem jsem ho pohladila a pomalu se vydala úzkou uličkou vpravo. Bylo mi podivně smutno. Nechtělo se mi brečet, ale stesk po Edwardovi byl silnější. Nejdřív jedna slza, druhá, třetí… Hlasitě jsem popotáhla a utřela si hřbetem ruky slzy. Na tváři mě zastudil prsten. Pohlédla jsem na prsten, který mi před nedávnem Edward nandal.


Teď bylo důkazem naší lásky miminko, které nosím pod srdcem. Jenže on to nechápal. Chtěl ho odstranit. Vytrhnout z mého lůna. Zakroutila jsem hlavou. Najednou mi přesně na prsten dopadla velká kapka vody. Zvedla jsem hlavu k nebi. Ne tvář mi dopadaly další kapky vody a smývaly slzy z mé tváře.


Usmála jsem se. Déšť smyje mou vůni, podle které by se ke mně mohl Edward dostat. Budu víc v bezpečí. Opět jsem se rozeběhla. Míjela jsem lidi, strkala do nich, jen abych se dostala dál. Nakonec jsem už žádné lidi nepotkávala. Nikde nikdo.


Svezla jsem se podél zdi budovy na zem a zhluboka dýchala. Oblečení se na mě lepilo, vlasy se mi vlnily. Déšť však neustával. Přejela jsem si po rukách ve snaze se trochu zahřát. Zavřela jsem oči a opřela si hlavu o zeď.


"Panebože!" vykřikl někdo a já se prudce otočila. Přede mnou stála starší žena se s vlasy spletenými do copu. Nevěřícně na mě koukala, a když spatřila mé vystouplé bříško, vykročila ke mně. Nepřipadala mi nebezpečná, ale instinktivně jsem si objala bříško. Poklekla přede mě a promluvila na mě příjemným hlasem.


"Pojď dítě, je tu velká zima. Musíš se schovat."


Nečekala na odpověď a pomohla mi vstát. Opřela jsem si hlavu o její rameno a unaveně zavřela oči. Pohladila mě po vlasech a chytla za bok. Když jsem znovu otevřela oči, stáli jsme u dveří nějakého domu. Otevřela a vtáhla mě dovnitř.
Ocitla jsem se v obývacím pokoji s velkým krbem. Posadila mě do křesla vedle krbu a začala rozdělávat oheň. Opřela jsem si hlavu, zavřela oči a zhluboka se nadechla. Vonělo to tam po bylinkách. Paní ke mně přišla a pohladila mě po ruce. Zvedla jsem hlavu a podívala se na ni.


"Musíš se zahřát. Ukážu ti, kde je koupelna," řekla a mile se na mě usmála.


"Děkuju. Proč to ale děláte?" zeptala jsem se jí.


"Pomáhám ti, protože chci. Připomínáš mi mou dceru," pokrčila rameny a pomohla mi vstát.


"Děkuji. Já… jsem Bella," řekla jsem. Usmála se a přikývla.


"Já se jmenuji Eleanor, ale říkej mi Noro."


Přikývla jsem a vydala se za ní. Dovedla mě do menší koupelny s vanou a umyvadlem. Vyndala ze skříně košili s ručníkem a podala mi ji. Děkovně jsem se usmála, a když se za ní zavřely dveře, svlékla se. Napustila jsem si vanu teplou vodou a vlezla si do ní. Slastně jsem vzdychla a ponořila se pod vodu.


Když jsem se pořádně umyla, vylezla jsem z vany a utřela se. Poté jsem se oblékla do košile, která mi sahala až pod kolena. Pohlédla jsem na sebe v zrcadle. Přes košili se mi rýsovalo bříško a připadalo mi, jako bych zářila. Taková svěží, jiná. Najednou se ve dveřích objevila Nora. Když viděla, co dělám, usmála se a přistoupila ke mně. Obě jsme koukali na naše odrazy a přitom si koukali do očí.


"Můžu?" zeptala se mě. Váhavě jsem přikývla.


Opatrně prsty pohladila mé bříško, a chtěla se stáhnout, ale já chytla její ruce a položila je obě na vypouklinu. Zatajil se jí dech. Najednou maličké koplo. Překvapeně ztuhla a já taky. Vždyť není tak dlouhá doba, kdy bylo ehm počnuto.
Žena na mě v zrcadle koukala a pak mě prudce otočila k sobě.


"To malé v tobě není člověk, Isabell."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jaká povídka vás víc zaujala?

My life is memorie 33.3% (10)
Clave of Mort 66.7% (20)

Komentáře

1 mima19974 mima19974 | 14. října 2011 v 11:09 | Reagovat

Perfektné!!! :-D  :-)  :-)  :-) :D :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama