Život není spravedlivý-11. kapitola

24. prosince 2010 v 11:48 | Rosette
Pohled Katrin
Já budu dvojitou babičkou. To není možné. Když jsme se dozvěděli, že poloupíři ani upíři nemohou mít děti bylo to pro nás hrozné, ale najednou k nám přijde má ztracená dceruška a dozvíme se, že čeká dva andílky. To je prostě neskutečný! Naše rodina bude konečně šťastná. Jen doufám, že se o nás nedozvědí Volturiovi. Už kvůli Belle, která je osudem určena být Slunce, ale také kvůli těm malým, co se narodí. A kdyby snad přišli, my je ochráníme. Oni musí žít.
Dívala jsem se na svou dcerušku jak jde po té novince, že nosí ve svém lůně místo jednoho děťátka dva spát. Po chvíli jsem se vytratila i já s Johnem. Potřebuji si s ním promluvit.
,,Johne, nevíš kdy se Belle narodí miminka?" zeptala jsem se ho.
,,No, má teorie zní asi takhle: Je to sotva pár dní co odešla z Forks od Charlieho a už má takhle vystouplé bříško. Myslím si, že do měsíce možná do týdne probudí, protože se z ní asi za týden stane Slunce. Ty děti se musí narodit do toho osudného dne, kdy se Bela změní, jinak opravdu nevím."
,,Takže za pár dní budou na světě. Chudák Bells, ani si neužije těhotenství." politovala jsem mou dcerušku.
,,To víš, že užije. Podle mé další teorie budou ty děti růst pomaleji než normální lidské děti."
,,Jak jsi na to přišel?"
,,Jestli ti to prozradím, nesmíš to nikomu vyzradit, protože to by bylo ponižující. Slibuješ, že to nevyzradíš?"
,,Ano, slibuji." řekla jsem odhodlaně.
,,No tak já ti to řeknu. Pověděla mi to Kais."
,,Kais? Bellin pes?" zeptala jsem se udiveně.
,,No, ano. Povídali jsme si a já se jí zeptal na pár otázek a ona mi odpověděla. Ale teď mě omluv musím do práce, protože je právě pět hodin." řekl a odešel.
Cože pět hodin? Ten čas, ale ubíhá. Neměla bych Belle něco říct? Radši ne neboť můj muž si to nepřál. Bells se za chvilku může probudit a ostatní také... takže jim musím uvařit. Zajímalo by mě jaké to bude až budou jako mi. Až jim nebudu muset vařit.
Šla jsem dolů.
Dnes jim udělám vajíčka a párky k snídani. K obědu špagety a k večeři lososa s bramborem a salát, pomyslela jsem si a začala vařit.
Po chvíli jsem už slyšela zívání a různé jiné zvuky. Museli se tedy probudit. Ještě, že už mám hotové jídlo.
Všichni kromě Belly, která ještě spala přišli a hned se vrhli na jídlo.
Má poslední holčička ještě spí. Jak jinak vždyť spí za tři.
Všechno snědli a jelikož se Bella ještě neprobudila, měla jsem čas ještě uvařit jí a děťátkům.
Když Bella sešla najedla se a vypila znovu srnu kterou jí Kais přinesla.
,,Mami?" zeptala se Bella.
,,Ano?" řekla jsem a otočila se na ní.
,,Ty něco tajíš." obvinila mě.
A ano měla pravdu. Jak všímavá je ani to není týden a ona všem důvěřuje a má je ráda. Jak to z ní sálá.
,,Ale ne netajím." řekla jsem a ona jen zakroutila hlavou a šla k ostatním do obýváku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama