Dědička trůnu-8. kapitola

24. prosince 2010 v 10:28 | Rosette
Pohled Isabella
,,Ne, ne to není možný ona žije," zařvala jsem a vrhla se ke své sestře.
Byla jak zničená hadrová panenka. Hodně zničená. Měla rozdrásaný hrudník, nohy... Hrůza!
Otec měl pravdu. Nejsme na normální život připravené, nikdy jsme nebyly a nikdy už nebudeme.
Po tváři mi stékaly slzy. Slzy bolesti. Právě jsem ztratila sestru. To nejdražší, co jsem kdy měla. Zběsile jsem cloumala s jejím tělem, jako když jsme byly malé a doufala, že se jako tenkrát probudí a řekne, ať ji nechám ještě spát. Nestalo se tak a nikdy už se nestane.
Na rameni jsem ucítila něčí ruku.
,,S tím už nic nenaděláš, Bells," řekl Edward.
,,To je mi jedno," řekla jsem ostře a setřásla jeho ruku.
Chytla jsem oběma rukama ruce své sestry a právě pak se to stalo.
Něco mezi námi jako by se propojilo, naše ruce začaly zářit. Mezi námi začala proudit energie. Alexandřiny rány se pomalu, ale jistě začaly zacelovat. Jenže mé energie začalo ubývat a já věděla, že jestli nepřestanu, zemřu. Má sestra, ale musí žít. Musí, i kdybych toto riziko musela podstoupit. Začala jsem pomalu ztrácet vědomí.
Musím vydržet, prostě musím. Ona bude žít!
Pak už jsem jen slyšela vzdálené hlasy křičící mé jméno...
Pohled Alice
Po tom, co Carlisle řekl, se Bella úplně změnila. Sesunula se k Alex a začala s ní cloumat. Přeci jenom právě ztratila sestru. Sice jsem Alex vůbec neznala, ale s Bellou jsem soucítila. Jasper raději odešel. Musela to pro něj být hrozná bolest.
Edward přešel k Iss a chytl ji za rameno.
,,S tím už nic nenaděláš, Bells," řekl jemně.
,,To je mi jedno," řekla Iss ostře, ale já ji chápala. V jejím hlase se mísila bolest a vztek.
Chytla Alex za ruce a dál plakala. Pak se stal zázrak.
Obě dvě začaly zářit jako by se chtěly spojit. Alexiny rány se začaly zacelovat, ale Bella se začala motat. Začali jsme na ni křičet, ale bylo pozdě, omdlela, nebo... Ne! Ona není mrtvá.
Hned jsem vyběhl a spolu s Rose ji podepřela.
Alex mezitím otevřela oči. Žila. Její sestra jí dala život.
,,Co se děje?" zeptala se zmataně. Pak uviděla, že držíme Bellu v náručí.
,,Ne! Ona není mrtvá, že ne?" zeptala se a po tváři se jí začaly kutálet slzy. Vážně sestry. To se nezapře. Strach o tu druhou je oboustranný.
,,Neboj, není mrtvá. Jen omldlela," řekl Carlisle, když Iss prohlédl.
Všichni si v tu chvíli oddechli.
,,Musíte mi říct, co se stalo. Pamatuji si jen, že mě nesl nějaký upír a pak... bolest. Velkou bolest," řekla a otřásla se. Pak jako by se jí zamlžili oči a omdlela. Hned u ní byl Carlisle.
,,Také omdlela. Bylo to na ně opravdu hodně."
,,No to mě podrž! Ještě jsem nevzal ani jednu a ona už omdlí druhá! Já se snad picnu," řekl a udělal jako, že ho do hlavy střelili.
,,Ježiši, Emmette! Ty jsi vážně jak mimino," řekla jsem a všichni jsme se zasmáli.
,,Pojďte, musíme je odnést k nám. Budou u nás přece, ne?" zeptala se mateřsky a my kývli.
,,Ano. Měl bych je radši pod kontrolou a čekat, jak se to s nimi vyvine," řekl Carlisle.
,,Tak jdeme," řekl Jazz, který se mezitím objevil.
Edward vzal Iss a Emmett Alex. Věděla jsem, že kdyby Bell věděla, že ji nesl Edward, zabila by mě kvůli tomu, že ho nenávidí. Nejhorší na tom bylo, že jsem nikdy mému bráškovi nemohla odpovědět na otázku, jestli budou spolu. Nevěděla jsem to.
Od Jazze jsem se dozvěděla, že Alex ho miluje. Jenže co mu mám říct, když jeho vyvolená je někdo úplně jiný?
Doběhli jsme k domu. Esmé připravila Alex a Isabelle společný pokoj a pak je tam položili. Nemohla jsem se dívat na oblečení, které měly na sobě a tak jsem jim dala toto:
Alex:
img142/5082/tsubi39dcul3.jpg
Bell:
Pak jsem byla konečně spokojena. Moc jim to slušelo. Byly si tak podobné a zároveň úplně jiné.
Proč nemůžou být Bell s Edwardem spolu? Proč ho nechce? Co před námi kryjí?
Hlavou mi létalo plno otázek, ale to jejich věc. Hlavně, že žijí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama